Inzulinová rezistence je stav, kdy orgány a tkáně (zejm. tuková tkáň, játra, kosterní a srdeční sval) nejsou schopny přiměřeně reagovat na inzulin.
Primární i.r. je spojena s mutací genů zodpovědných za účinek inzulinu.
Sekundární i.r. je způsobena jinými příčinami (zejm. metabolickými, endokrinními, zánětlivými) a může se po jejich normalizaci upravit. Často je spojena s obezitou a diabetem 2. typu. Důsledkem i.r. jsou poruchy vstupu glukosy do svalů.