Etika výrobců potravinových doplňků

photo-1579722822163-0504256cf3a7

Před dvěmi dny se zamýšlel prof. Hořejší na svém blogu na Aktualne.cz nad etikou popularizace vědeckých výsledků. Skvělý článek, v této souvislosti mě hned napadl jiný, na první pohled nesouvisející aspekt tohoto problému. Už dlouhou dobu se nemohu srovnat s faktem, že naše lékárny jsou zaplaveny nesmírným množstvím různých preparátů slibujících zaručené účinky v léčbě obezity, nemocí srdce, cukrovky, sexuálních problémů, apod. Nejedná se o léky, jedná se o různé potravinové doplňky. Podobná situace je i ve sportu: opět kvanta zaručených látek zvyšující sportovní výkonnost. Tyto bezpředpisové preparáty mají přitom obrovské obraty, například jen za potravinové doplňky určené ke snižování hmotnosti se v USA utratilo v roce 2001 1,3 miliardy dolarů. Podíváme-li se však na data, z kterých výrobci těchto preparátů vycházejí, nebudeme se stačit divit. Drtivá většina vychází z nekontrolovaných a často i chybně navržených studií, pro mnohé látky data o účinnosti nejsou k dispozici vůbec. Celý problém lze demonstrovat na výše zmíněných preparátech určených k hubnutí. Existuje několik desítek potravinových doplňků, které se komerčně využívají k tomuto účelu. Publikované kritické analýzy prokázaly deklarované účinky pouze pro jedinou skupinu látek, a to pro alkaloidy z chvojníku čínského (Ephedra sinica). Pro ostatní látky, včetně různých druhů vlákniny, chromu, ženšenu, karnitinu, chitosanu a mnoha dalších, účinek prokázán nebyl. Odborné autority přitom upozorňují, že ani kvalita a bezpečnost těchto preparátů obsahujících tyto látky není dostatečná. Za zmínku určitě stojí, že jediné účinné efedrové alkaloidy musely být nakonec v roce 2004 v USA, i přes svoje účinky na hubnutí, zakázány pro závažné negativní účinky na kardiovaskulární aparát. Letos byly také například publikovány dvě studie švýcarských a izraelských vědců popisující akutní selhání jater po užívání jedné slavné komerční diety hojně prodávané i v České republice. Také existují studie ukazující, že celá řada proteinových koncentrátů určených pro sportovce obsahuje zakázaná a zdraví velmi nebezpečná anabolika. Neměli bychom tedy spoléhat na informace ze všudypřítomných médií, ale užívat, pokud je to vůbec nutné, jen látky prověřené, což je však pro mnoho laiků problém posoudit. Je otázkou, zdali by v případě klamavé reklamy a absenci údajů o účinnosti, neměla mít pravomoc zasáhnout některá z odborných institucí. Tento článek spolu s komentáři lze nalézt také na mém blogu na Aktuálně.cz.