Hormony blahodárné i proklínané

Snad každý žák sedmé třídy základní školy ví, že naše tělo produkuje jiné hormony než je tomu u našich protějšků – a proto jsou mezi námi jisté rozdíly. Všechny hormony, mužské i ženské, mají podobnou chemickou strukturu, lišící se relativně málo. Vznikají v pohlavních žlázách i nadledvinkách, a jejich sekrece je regulována příslušnými centry v mozku - hypotalamu a hypofýze. Nám vládnou estrogeny a gestageny, mužům testosteron, muži i ženy však obvykle mají i stopové množství hormonů svých drahých poloviček.

A co s námi dovedou hormony natropit?

Až do puberty zhola nic. Pak se však začnou dít nevídané (a někdy i nevítané) věci: naše tělo se zaobluje, tělesný růst se zastavuje, objeví se první měsíčky, a vše, čemu se říká sekundární pohlavní znaky. Zatímco se z dívky stáváme ženou a rosteme do krásy, což je veskrze příjemná záležitost, ne ze všeho máme vždycky radost. Například, pokud máme v genech sklony k vyššímu ukládání tuků, budeme se muset časem začít hlídat. Nemusí to být hned, ale s přibývajícími lety klesá náš bazální metabolismus (to platí i u mužů, ve třiceti spalujeme o 3% pomaleji než ve dvaceti a později je pokles ještě rychlejší) – proto pokud nechceme dosáhnout kyprých postav většiny našich matek, musíme svůj metabolismus znát a vědět, co si můžeme dovolit i jak zdravě vykompenzovat případné hříchy ve stravě. A protože v dávných dobách přežívali hladomory a jiné katastrofy spíše ti tlustí díky svým zásobám a schopnosti ukládat tuky, máme coby jejich potomci na čem pracovat po celý život.

Drastické změny se odehrávají během těhotenství a porodu, kdy vzrůstají koncentrace hormonů v těle až tisícinásobně, přechodně působí i další hormony, vytvářené specificky v těhotenství (choriový gonadotropin, relaxin). Těhotná žena vytvoří během této doby daleko více hormonů, než bezdětná za celý život. Udržet si váhu, resp. znovu získat svou postavu nemusí být vždy lehkou záležitostí. A když produkce hormonů v klimakteriu vyhasne, ke klidu to rozhodně nenabádá: mnohé z těch, které neztloustly doposud, mají s tím (v kombinaci se značně pomalejším metabolismem, než dříve) co dělat nyní.

Řeč o hormonech však neznamená jen starosti s kily navíc. Máme také „své dny“. Zatímco pro část z nás nepředstavují žádný problém ani omezení v tréninku (německá maratonkyně Uta Pippig vyhrála olympiádu, i když právě menstruovala), jiné musí buďto přibrzdit, nebo několik dní úplně vynechat. Měly bychom na to při přípravě tréninkových plánů myslet a plánovaný odpočinek zařadit raději na naše horší dny. Pro ty, co opravdu trpí, je snad nějaká naděje v tom, že po porodu se to může změnit. Je však potřebné myslet i na jiný problém, například endometriózu, kdy se ostrůvky děložní tkáně vytvoří jinde v těle a prodělávají stejné změny jako sliznice dělohy při pravidelném měsíčním krvácení. A protože během tohoto týdne ztrácíme poměrně dost železa, které však pro tvorbu červených krvinek důležitých pro vytrvalostní výkony opravdu potřebujeme, je často třeba železo doplnit (lze zakoupit i volně v lékárně jako doplněk stravy), případně kombinovat s přírodními prostředky, například mladým ječmenem. A pozor: pokud to se snižováním váhy přeženeme až do pásma podváhy, může být menstruace nepravidelná nebo zcela zmizet – a to představuje vážné riziko!

Na dotaz, zda běhat raději s křidélky nebo tampony existuje tolik odpovědí, co je nás žen: co komu lépe vyhovuje. Tip pro bio-eko-logicky smýšlející: V poslední době zažívají renesanci – spolu s látkovými plenami – také látkové vložky, které lze prát a nesčetněkrát použít a rovněž i silikonové „měsíční pohárky“, které lze vždy vylít. Zatímco první s možností je při zachování veškerých hygienických pravidel dobrou alternativou, která navíc šetří životní prostředí i kapsu, „mooncup“ na mne (a ani na mnohé gynekology) moc dobrý dojem nedělá.

MOJE ZKUŠENOST: Problémy mne v tomto směru naštěstí minuly, takže trénink omezovat nemusím, nebo jen výjimečně. Jsem-li v přípravě na maraton a běhám k tomu vyšší objemy, doplňuji příležitostně železo. Drobné nepravidelnosti dané deseti lety s antikoncepcí a následným vysazením, dlouhými běhy, stresy a kombinací všeho se nevyhnuly ani mně. Kdysi jsem si řekla, že tomu dám rok na srovnání – až jsem dlouho ani nepoznala, že čekám Matýska a uběhla s ním dokonce i maraton.

ZAJÍMAVOST:Existuje jev, kterému se říká mechanická hemolýza: své krvinky, procházející právě nohama při opakovaných došlapech, si prostě rozdupeme. Je to děj naprosto fyziologický, ale kdyby nám hned po maratonu někdo nabral krevní obraz, bude se nejspíš divit, že ještě žijeme.

publikováno: 26.09.2010   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD