Může cenová politika státu ovlivnit vztah obyvatel ke zdravé výživě?

photo-1517821362941-f7f753200fef

Je dobře známo, že cenová politika státu může významně ovlivnit spotřebitelské chování obyvatel. Příklady známe, jedná se zejména o cigarety a alkohol. Vyšší daně na nezdravé potraviny, tedy na ty, které obsahují vysoké procento nasycených mastných tuků, trans nasycených mastných kyselin a jednoduchých cukrů jsou však další možností.

 

Vzhledem k tomu, že existuje historická zkušenost s regulací spotřeby cigaret a alkoholu pomocí spotřebních daní, není důvod, proč podobný princip nepoužít i pro nezdravé potraviny. Je jisté, že v případě potravin to nebude tak jednoznačné jako v případě cigaret, je stejně jisté, že i zde budou existovat nesmírně silné lobbystické skupiny, ale tento přístup stojí za zavedení. Je jasné, že se jedná obecně o velmi nepopulární opatření. Koneckonců zdražení potravin vyvolala v minulosti dokonce několik ¨potravinových¨ povstání v USA, Chile, Itálii nebo ve Velké Británii. Dnes se asi nemusíme takových následků obávat, obzvláště pokud by bylo uvalení vyšší spotřební daně na nezdravé potraviny doprovázeno snížením zdanění potravin zdravých, tedy ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, apod. Měli by se zvýšit subvence zemědělcům pěstujícím zdravé plodiny (což by bylo asi první účelné subvencování v zemědělství). Samozřejmě by se mělo nejprve přesně definovat, co to jsou zdravé zemědělské plodiny. V USA je subvencována v maximální míře produkce kukuřice, pšenice, sóji, rýže a bavlny. Přitom je známo, že z kukuřice se vyrábí vysoce kalorický fruktózový sirup využívaný ke slazení potravin a nápojů. Za 20 let došlo ke zvýšení spotřeby fruktózy v USA o ohromných 130%. Z výše uvedeného vyplývá, že tímto směrem by se subvencování nemělo ubírat.

Toto je velmi zajímavá problematika i z pohledu ekonomického a národohospodářského, neboť pokud by se prostřednictvím mediálních či jiných intervencí podařilo dosáhnout stavu, kdy by všichni lidé začali konzumovat doporučovaná množství ovoce a zeleniny, mohl by být těchto produktů na trhu nedostatek vedoucí ke zvýšení cen. Že se jedná o reálné nebezpečí, dokladují výpočty z USA, kde zjistili, že by spotřeba ovoce měla stoupnout celkem o 132%, aby se dosáhlo doporučované zdravé spotřeby. Toto zvýšení by si však vyžádalo zvýšit produkci ovoce v USA o celých 117%, což by znamenalo navýšení sklizně ovoce z více než 1,5 miliónu hektarů další půdy. Podobné kalkulace platí i pro zeleninu, které by mělo být spotřebováno o 137% více, než je současný stav. Opět ke splnění tohoto cíle by musela být zelenina sklízena navíc z dalších více než 3,5 miliónu hektarů půdy oproti současnému stavu.

Že se v případě vyššího zdanění nezdravých potravin nejedná o science fiction, dokazují příklady ze severní Ameriky a z Evropy. Vyšší daň na slazené limonády byla například testována v některých státech USA a v Kanadě již v roce 1994, mnohé evropské státy mají vyšší daně ze sladkostí a čokolád. Tato opatření vycházejí z nepopiratelných údajů. V USA poprvé od občanské války byl zaznamenán pokles očekávané délky života v důsledku nemocí sdružených s obezitou. Podobné ohrožení zaznamenali v USA před 40 lety v souvislosti s kouřením. V letech 1965 a 1969 zde přijali dva klíčové zákony omezující reklamu na cigarety, zvyšující zdanění cigaret a omezující kouření na veřejnosti. Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat, spotřeba cigaret klesla na třetinu, zisky státu ze spotřební daně mohly být reinvestovány do zdravotních kampaní. Mnozí dnes proto bijí na poplach a volají po stejně přísných opatřeních na nezdravé potraviny.

Že toto opatření není vůbec jednoduché zavést do praxe, ukazuje i příklad z americké Lousiany, což je stát, který uvalil spotřební daň na sladké limonády. Poté ovšem dostal nabídku od společnosti Coca-Cola k vybudování nové továrny na nápoje. Stát Lousiana obratem zmenšil spotřební daň na limonády na polovinu, čímž ročně přišel o 15 miliónů dolarů. Náhradou mu za to přibyly v přepočtu příjmy 3 miliónů dolarů ročně. Každému je jasné, že šlo zjevně o nevýhodný obchod, a to i bez ohledu na zdravotní hledisko. Bohaté firmy však disponují ohromnými prostředky, které neváhají využít k prosazení svých zájmů. Nelze si dělat iluze, že by to u nás mohlo být lepší. Při znalosti stavu korupčního prostředí v České republice se tudy zřejmě nepohneme, stačí se jen podívat, jaké problémy nám dělá přijmout kvalitní protikuřácký zákon.

Přitom vliv zdanění nezdravých potravin na snížení jejich spotřeby je zřejmý. Ve státech USA, kde byla v 90. letech zavedena spotřební daň na sladké limonády, byl zaznamenán 4x nižší nárůst obezity oproti státům, kde tato daň zavedena nebyla. Tato data vycházejí z relativně vysoké cenové elasticity těchto nezdravých nápojů a sladkostí, což znamená, že i malé zvýšení ceny vede ke snížení poptávky po tomto zboží. Obzvláště patrný je tento efekt u nízkopříjmových skupin obyvatelstva a mládeže, které jsou také více ohroženi rozvojem nadváhy a obezity.

Zajímavá práce byla v tomto ohledu publikována v roce 2006. Na matematickém modelu predikovali britští vědci dopad uvalení vyššího daňového zatížení na potraviny obsahující vysoký obsah nasycených tuků. Na základě svých výpočtů dospěli k závěrům, že toto opatření by ve Velké Británii snížilo ročně počet úmrtí na kardiovaskulární choroby o 3200 případů.

Je pravděpodobné, že vzhledem k epidemickému šíření obezity na celém světě neminou podobná opatření v budoucnosti ani Českou republiku, stejně tak jako další země.