Má člověk blíže k masožravcům nebo spíše k býložravcům?

Je obecně známo, že vysoký příjem masa (zejména červeného) v naší stravě je spojen s řadou zdravotních rizik počínaje nemocemi srdce a cév (v důsledku vysokého příjmu nasycených mastných kyselin a cholesterolu), nadváhou a obezitou a konče některými zhoubnými nádorovými nemocemi, například se jedná o rakovinu tlustého střeva. Na druhou stranu je vegetariánství alespoň v našich končinách stále vnímáno jen jako výstřelek potenciálně škodící lidskému zdraví (což se samozřejmě nezakládá na pravdě, pokud se nejedná o extrémní varianty vegetariánství).

Podívejme se však blíže na zažívací trakt člověka z pohledu anatomického a fyziologického, a porovnejme ho se zažívacím traktem masožravců a býložravců, neboť toto srovnání bude pro mnohé překvapující.

Člověk má čelisti i zuby mnohem podobnější býložravcům, má podobně jako oni velmi dobře vyvinuté slinné žlázy (na rozdíl od masožravců). Sliny člověka jsou alkalické na rozdíl od kyselých slin masožravců, v jeho slinách se vyskytuje trávicí enzym ptyalin, který štěpí škroby. Tento enzym mají býložravci a naopak jej postrádají masožravci. Koncentrace kyseliny chlorovodíkové v žaludku dosahuje jen dvacetiny koncentrací této kyseliny nacházených v žaludcích masožravců a opět, býložravci jsou v tomto ohledu na tom velmi podobně jako člověk. Zajímavé je také srovnání délky střevního ústrojí člověka a obou typů živočichů. Zatímco střevní trakt masožravců měří okolo trojnásobku délky těla masožravce, u člověka je to (podobně jako u býložravců) 10-12-násobek.

Trávící ústrojí člověka tedy je mnohem více podobné zažívacímu ústrojí býložravců, což vzbuzuje otázku, zdali bychom neměli naši ¨závislost¨ na mase zkusit korigovat, protože příroda nás zřejmě k tak vysokému přísunu masa dostatečně nevybavila. Je samozřejmě pravdou, že maso nejíme syrové a tudíž je pro nás lépe stravitelné, nicméně není pochyb, že by příklon k potravinám rostlinného původu byl pro nás zdravější, ale i podstatně efektivnější a ekonomičtější způsob stravování. Není asi příliš známo, že 40% světové produkce obilí je použito na zkrmování. Přitom polovina tohoto množství by byla schopna nasytit všechny hladovějící na celém světě (800 miliónů lidí!).

 

Zdroj: Bic Z, Bizal S. Getting ¨un¨constipated in the 21st century (constipation… the ¨low-serotonin syndrome¨). Česká a Slovenská Gastroenterologie a Hepatologie 2010.

publikováno: 07.12.2010   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD