V dopingu se uplatňuje i celá řada dalších látek hormonální povahy, které mají teoretické předpoklady se uplatnit jako látky stimulující tvorbu testosteronu a mít tedy anabolické účinky.
Je to proto, že náš hormonální systém funguje na základě velmi důmyslných zpětnovazebních mechanismů působících na několika etážích, kdy centrální nervový systém reguluje z mozkových center hypotalamu a hypofýzy (podvěsku mozkového) tvorbu hormonů v periferních žlázách s vnitřní sekrecí, včetně testosteronu.
Proto se ke zvýšení tvorby testosteronu pro jejich domnělé anabolické účinky používají hormony hCG (lidský choriogonadotropní hormon), který je mimochodem základem těhotenského testu, neboť je produkován placentou. Tvoří se však také při některých nádorových onemocněních a například ve Velké Británii zaznamenali tři případy domněle dopujících atletů, kteří však měli dosud nepoznaný nádor varlat. Podobně se používá hormon LH (luteinizační hormon), využívaný normálně v reprodukční medicíně pro in vitro fertilizace (umělé oplodnění).
Clenbuterol jako anabolikum?
Clenbuterol patří mezi léky stimulující sympatický nervový systém přes tzv. beta-2 adrenergní receptory.
Tyto látky se také se někdy označují termínem sympatomimetika. Podporují svalovou činnost, včetně účinků na srdeční sval, stimulují obecně metabolické a endokrinní funkce. Kromě těchto účinků mají léky z této skupiny látek i účinky bronchodilatační, tzn. že vedou k rozšiřování průdušek, čehož se využívá v léčbě astmatu.
Způsobuje nárůst svalové síly
Clenbuterol a další beta-2 mimetické látky by tedy měly mít určité anabolické vlastnosti, měly by zvyšovat proteosyntézu a pro jejich termogenní účinky se uvažuje i o jejich využití v léčbě obezity. Skutečně, u pacientů s poraněními míchy bylo pozorováno po 4-týdenním podávání látek z této skupiny významný nárůst svalové síly.
Užívání clenbuterolu v cyklech
Vzhledem k faktu, že při kontinuálním podávání se vysytí receptory pro tuto látku a dochází navíc i ke snižování jejich počtu, užívá se clenbuterol (podobně jako anabolika) v cyklech, nejčastěji dvoudenních. Často dopující sportovci kombinují clenbuterol s anaboliky nebo i růstovým hormonem, nebo častěji clenbuterol nasazují po přerušení anabolické kůry, aby předešly svalové atrofii způsobené vysazením anabolik. Dvoudenní cykly bývají udržovány cca 12 týdnů a s následným vysazením léku na stejnou dobu. Je zajímavé, že i v tomto případě chybí lékařská data, která by opravňovala takový způsob podávání. Většina údajů vychází z prací na laboratorních zvířatech, které opravdu prokázaly určitý anabolický efekt. Zkoumány byly u astmatických sportovců i jiné beta-2 mimetické léky, jako jsou například albuterol, terbutalin, salbutamol, salmeterol nebo cimaterol, ovšem s rozporuplnými výsledky. Většinou nebyl ergogenní (výkonnost zvyšující) účinek popsán, i když někteří autoři došli k závěrům opačným.
Strmý nárůst astmatiků
Ačkoli data z těchto studií jsou přinejmenším sporná, sportovci beta-2 mimetikům věří. Je zajímavé, že zatímco v roce 1984 na Olympijských hrách v Los Angeles udávalo ponámahové astma 10% sportovců, v roce 1994 na zimní olympiádě v Lillehammeru to bylo už 60% všech sportovců!!! Důvodem je zřejmě legalizace užívání těchto látek, pokud budou sportovci vedeni jako astmatici.
I tyto látky mají své nežádoucí účinky vyplývající z jejich působení na sympatický nervový systém. Tyto nežádoucí účinky zahrnují třes, tachykardii, úzkost, palpitace (bušení srdce), bolesti hlavy, pocit na zvracení nebo nechutenství. Mnohem závažnější se jeví možné poruchy srdečního rytmu, hypertrofie srdečního svalu, nebo dokonce infarkt myokardu či mozková mrtvice. Byly popsány i dva případy náhlých úmrtí u dvou špičkových kulturistů a clenbuterol byl obviňován jako jedna z možných příčin.
Navazující článek: Růstový hormon
