Klinické účinky ostropestřce

pexels-photo-105028

Semena ostropestřce se používají po staletí v tradiční čínské medicíně a v Ayurvédské medicíně pro jeho potenciální ochranné účinky na játra (hovoříme o tzv. hepatoprotektivních účincích, a také léky s těmito účinky se nazývají hepatoprotektiva).

Po dlouhou dobu se používá v léčbě svědění (často jaterního původu), ale i hemeroidů, kolikových bolestí břicha, a dokonce i lupénky. Mezi další účinky patří protizánětlivé působení, podporuje regeneraci jater, snižuje koncentrace cholesterolu ve žluči, čímž chrání před tvorbou cholesterolových žlučových kamenů, pravděpodobně chrání i před poškozením jater při otravě houbami. Dokonce se používá i v léčbě menstruačních obtíží, údajně podporuje tvorbu mateřského mléka a působí i proti depresím.

Silymarin dále chrání ledviny před toxickými efekty některých léků, má současně i antioxidační účinky (působí proti tzv. oxidačnímu stresu, který je charakterizován nadprodukcí reaktivních forem kyslíku poškozujících zejména buněčné membrány).

Velmi zajímavé jsou i další povzbudivé zprávy z experimentálních studií prokazující dokonce i protinádorové účinky, a to na nádory prostaty, děložního čípku, prsu, tlustého střeva, plic, kůže a mozku. Ukazuje se, že silymarin by mohl mít ochranné účinky před systémovými zánětlivými nemocemi a dokonce by mohl působit ochranně i proti cukrovce (diabetu).

Klinické účinky ostropestřce

Klinické účinky ostropestřce jsou velmi pestré, jsou však obtížně prokazatelné, neboť nebylo provedeno mnoho lékařských studií, a případný prospěšný účinek silymarinu bývá překryt dalšími léky podávanými nemocným s jaterními nemocemi. Z těchto důvodů se hepatologové (lékaři zabývající se nemocemi jater) tváří k podávání silymarinu u nemocných s jaterními nemocemi doposud spíše rezervovaně.

Přesto je odhadováno, že ve Spojených státech užívá preparáty na bázi ostropestřce 10-15% nemocných s jaterními nemocemi. V roce 2000 se jen ve Spojených státech prodalo preparátů se silymarinem za více než 200 miliónů korun. Existují ovšem onemocnění, u kterých silymarin opravdu pomáhá.
Prakticky všichni odborníci jsou zajedno, že i přes nebývalý pokrok v medicíně, kterého jsme v současnosti svědky, nám chybí dostatek informací a spolehlivě provedených studií, které by prokázaly, jak aktivní látky z ostropestřce působí, pro jaká konkrétní onemocnění jsou opravdu účinná, či jaké dávky jsou optimální.
Z tohoto důvodu se v roce 2005 uskutečnila ve Spojených státech vědecká konference, která byla zaměřena na posouzení klinického významu silymarinu, jakožto hlavní látky obsažené v ostropestřci. Tato konference byla organizovaná Národním centrem pro komplementární a alternativní medicínu (NCCAM, National Center for Complementary and Alternative Medicine) a Národním ústavem pro léčbu cukrovky, zažívacích a ledvinných nemocí (NIDDK, National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases) patřící pod Národní ústav zdraví (NIH, National Institute of Health, což je nejvyšší vědecká a odborná autorita v zemi).
Zde bylo právě konstatováno, že naše znalosti o těchto aktivních látkách přítomných v ostropestřci jsou chabé a byly iniciovány první klinické studie, které by splňovaly nejpřísnější metodická kritéria kladená na klinické studie v současnosti. Každá taková správně navržená klinická studie musí být předem registrována na webovém serveru www.clinicaltrials.gov, a zde můžeme i zjistit jaké studie se silymarinem právě probíhají.
V současnosti je zde registrováno 43 studií, které zkoumají účinky silymarinu na chronická jaterní onemocnění, ale i například jeho využití v pomocné léčbě nemocných s nádorovými onemocněními léčených klasickou chemoterapií.
  •  

Zdroje informací

PDR (Physician Desk Reference) for Herbal Medicine, 4. vydání, Thomson Healthcare 2007

Review of the quality of evidence on the use of Milk Thistle from MayoClinic.com

www.clinicaltrials.gov