Reggie Lewis je pravděpodobně ¨nejslavnější¨ obětí náhlého úmrtí ve sportu. Na celý případ si velmi dobře vzpomínám, neboť jsem v té době studoval v Bostonu, a jeho případ se donekonečna probíral nejen v novinách, ale i v nemocnici, kde jsem pracoval.
První obtíže
V 90. letech minulého století byl hvězdou basketbalových Boston Celtics. Na konci března 1993 hráli Celtics proti Charlotte Hornets. Hala Celtics, Boston Garden, byla v té době jediná hala v NBA bez klimatizace a bylo notoricky známo, že pořadatelé uměle zvyšovali teplotu v hale, aby zaskočili nepřipravené soupeře, kteří si často stěžovali na podmínky v bostonské hale. O utkání proti Hornets bylo prakticky rozhodnuto již v první čtvrtině utkání, sám kapitán Celtics Reggie Lewis dal 10 bodů během prvních 3 minut. Pak však náhle při doskoku spadl na zem a ačkoli se hned zvedl, stěžoval si na závratě. První polovinu nedohrál, ale do druhé již naskočil a utkání dohrál. Jeho potíže byli připisovány dehydrataci a špatnému pitnému režimu.
Kardiologický Dream team
Po utkání byl nicméně podroben důkladnému kardiologickému vyšetření. Bylo svoláno konzilium 12 nejvýznamnějších bostonských kardiologů, které bylo v médiích přejmenováno na kardiologický Dream team, podle amerického basketbalového Dream týmu z olympiády v Barceloně. První diagnóza zněla fokální hypertrofická kardiomyopatie. Uvažovalo se i o možném vlivu kokainu, ale Lewis tyto úvahy vehementně odmítl. Konečné stanovisko slovutného lékařského konzilia nakonec bylo hypertrofická kardiomyopatie, konec sportovní kariéry a implantace elektrického kardioverteru.
Nová diagnóza a povolení startu
Celý případ samozřejmě sledovala celá veřejnost a hlavně fanoušci Celtics. Na titulní straně The Boston Globe, největších novin v Bostonu, se objevovaly fotky Lewisova domu, před který fanoušci dávali kytky, basketbalové míče a srdceryvné vzkazy prosící Lewise k návratu. Lewis nakonec vyhledal navzdory závěrům konzilia lékařské vyšetření ve slavné Brigham and Women´s hospital, což je prestižní fakultní nemocnice university na Harvardu (pokud pacient nesouhlasí s diagnózou nebo léčebným postupem, často v USA vyhledá tzv. second opinion, druhý názor od nezávislého odborníka).
Lewise znovu vyšetřil šéf tamější kardiologie dr. Mudge, provedl další komplikovaná vyšetření, jejichž závěrem bylo, že diagnóza hypertrofické kardiomyopatie je nepravděpodobná, že se nejspíše jedná o tzv. neurokardiogenní synkopu u jedince s atletickým srdcem. Neurokardiogenní synkopa je onemocnění způsobené nedostatkem kyslíku v centrálním nervovém systému vedoucí ke kolapsovému stavu, které má na rozdíl od kardiomyopatie velmi dobrou prognózu. Tento závěr podpořili i jiní odborníci v oboru, například šéf elektrokardiografického oddělení na University of California, o případu se hovořilo skutečně v celých Spojených státech. Lewis dokonce vyhledal i ¨third opinion¨ u specialisty v Los Angeles, které potvrdilo názor dr. Mudge.
Lewis zemřel na palubovce
V květnu 1993 svolal tedy dr. Mudge tiskovou konferenci, kde prohlásil, že Lewis trpí neurokardiogenním typem srdečního onemocnění, která je léčitelná medikamentózně, a že při této léčbě může hrát profesionální basketbal. Tyto závěry se staly hned předmětem kritiky lékařů ¨hvězdného¨ kardiologického konzilia, nicméně Lewisovi bylo dovoleno začít znovu trénovat. Zhruba za dva měsíce Lewis zemřel při tréninku při smečování balónu do basketbalového koše. Přestože pitevní nález nebyl úplně jednoznačný, příčinou úmrtí byla velmi pravděpodobně srdeční arytmie způsobená hypertrofickou kardiomyopatií.
Soudní dohra
Několik let po jeho smrti vyšlo najevo, že Lewis pravidelně užíval kokain a je velmi pravděpodobné, že abusus kokainu měl velký vliv na jeho srdeční onemocnění. Případ ukazuje, jak nesmírně obtížné může být určit správnou diagnózu, i jaké následky může mít špatné rozhodnutí pro sportovce. Zajímavé jsou i další aspekty tohoto případu. Rodina Lewise dostala od NBA 17 miliónů dolarů z jeho pojistky a zažalovala lékaře o dalších mnoho desítek miliónů za špatnou diagnózu vedoucí k jeho smrti.
Mohlo by Vás také zajímat: Hypetrofická kardiomyopatie: Příběh basketbalisty Nicholase Knappa