Tekutiny ve sportu – jejich příjem a výdej

photo-1517559421643-54bc2e32021c

O významu příjmu tekutin pro sportovní výkon asi málokdo pochybuje a obecně je přijímáno, že nedostatek tělesné vody vede ke snížení výkonnosti. Na druhou stranu se však většina sportovců, zejména pak těch výkonnostních, o svůj pitný režim stará velmi špatně a o zásadách příjmu tekutin při sportu ví jen velmi málo.

 

Voda přitom představuje okolo 60% celkové tělesné hmotnosti a porušení její rovnováhy v lidském těle má dalekosáhlé důsledky. Z tohoto důvodu musí být příjem i výdej tekutin udržován v rovnováze. Tento obrat tekutin představuje u průměrného 70 kg jedince se sedavým způsobem života zhruba 3 litry.

Na výdeji se za těchto podmínek podílí vylučování tekutin:

  • močí (cca 1400 ml)
  • odpařováním kůží (nevnímané jako pocení, z latiny se označuje jako insensibilní perspirace) (cca 500 ml)
  • vlastním pocením (cca 650 ml)
  • vydechovaným vzduchem (300 ml)
  • stolicí (100 ml)

Příjem tekutin je naopak zajištěn:

  • příjmem vody v nápojích (cca 1600 ml)
  • příjmem vody v jídle (cca 1000 ml)
  • tvorbou vody při látkové přeměně jednotlivých živin v lidském těle (cca 400 ml)

Existuje však řada individuálních faktorů, které výše uvedené poměry mění. Obsah vody v těle například souvisí s množstvím tukové tkáně (která obsahuje méně vody než svaly), velikostí tělesného povrchu (větší tělesný povrch má za příčinu větší odpařování vody kůží), okolní teplotou a vlhkostí vzduchu, a samozřejmě fyzickou aktivitou (není výjimkou ztratit až 2 l tekutin pocením za 1 hodinu intenzivního běhu).

Také je důležité si uvědomit, že i úplný nedostatek potravy má jen po dobu 1-2 dnů jen velmi malý dopad na celkovou funkční kapacitu organismu (ovšem pouze za předpokladu, že je zajištěn dostatečný přísun tekutin). Na druhou stranu již jen krátkodobé vysazení příjmu tekutin má nedozírné následky na funkční kapacitu organismu.

Navazující článek: Proč dochází ke ztrátám tekutin při sportu?