Proč dochází ke ztrátám tekutin při sportu?

pexels-photo-1302928

Proč vlastně dochází k vysokým ztrátám tekutin při intenzivní fyzické námaze?

 

Tepelné ztráty při pohybu

Důvod je prostý. Pouze 25 % veškeré energie vytvořené při spalování živin se využije na svalovou práci a zbylá většina je přeměněna na teplo. Normální produkce tepla u 70 kg jedince představuje cca 60-70 W. Ovšem při uběhnutí maratónu za 2,5 hodiny je produkce tepla odhadována již na 1100 W a tělesná teplota rychle stoupá. Aby nedošlo k nežádoucímu přehřátí tělesného jádra, musí se bezpodmínečně zvýšit i výdej tepelné energie.

Ztráta potu až 2 l za hodinu

Prvními mechanismy, kterými dochází ke kompenzaci zvýšené tvorby tepla, jsou ztráty tepla vyzařováním a vedením, ale tyto mechanismy jsou účinné jen při nižší okolní teplotě a rychlém proudění vzduchu kolem kůže. Při vysoké okolní teplotě je jediným možným způsobem, jak se zbavit přebytečné tepelné energie, vypařování.

Při výše uvedené tvorbě tepla maratónce se vypařováním musí ztratit cca 1,6 l potu/za hodinu, aby došlo ke ztrátám přebytečné tepelné energie. Při takto vysoké tvorbě potu se však většina potu ztrácí odkapáváním z těla, které po stránce odvodu tepelné energie je výrazně méně účinné; na potřebnou kompenzaci přebytečné tepelné energie je pak zapotřebí asi 2 l potu za hodinu.

  • Při výše uvedeném maratónském čase (popravdě, většina výkonnostních běžců poběží maratón podstatně déle) znamenají ztráty vody kůží 5 l, což představuje 7 % tělesné hmotnosti 70 kg maratónského běžce. Běžně se přitom udává, že fyzický výkon je narušen již při dehydrataci představující 2 % tělesné hmotnosti, a ztráta vody představující 5 % tělesné hmotnosti může snížit kapacitu práce asi o 30 %.

Pijte i během tréniku!

Naopak je přesvědčivě prokázáno, že prevence dehydratace podáváním tekutin během tréninku/závodu zlepšuje fyzický výkon. Toto platí samozřejmě pro všechny sportovce (nejen vrcholové), neboť výše uváděné zákonitosti platí univerzálně.

Ztráta 1 l potu navíc představuje také velký úbytek solí, zejména sodných a chloridových iontů. Při výše uvedených faktech představuje ztráta 5 l potu během maratónu úbytek chloridu sodného okolo 15 g. Je tedy zřejmé, že i bilancí solí se musí sportovec během extrémního tréninku/závodu důkladně zabývat. 

Navazující článek: Doplnění ztrát tekutin po zátěži