Jak ovlivnit příjem kalorií?

Všichni dobře víme, že žijeme v době explozivního nárůstu nadváhy a obezity. Populace prostě tloustne, jíme nezdravě a příliš mnoho, navíc máme málo pohybu. Většina lidí s nadváhou by chtěla zhubnout, málokdo si však dokáže přiznat, že toho lze dosáhnout většinou jen komplexní změnou životního stylu.

Za rozvoj nadváhy může nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Je prokázáno, že příjem kalorií se u dospělé populace během posledních 20 let zvýšil zhruba o 1200 kJ za den, což je nárůst zhruba o 10-20% (v závislosti na pohlaví a konkrétní věkové skupině). Člověk má vyvinuté velmi důmyslné mechanismy, jak se vyrovnat s nedostatkem potravy, ale prakticky mu chybí obranné reakce před nadbytečně přijímanými kaloriemi. Vzhledem k této skutečnosti nabývá na významu i vývoj tzv. funkčních potravin, které by zmírnily celkový příjem kalorií. Existují v podstatě tři směry, jak ovlivnit příjem energie. Je to

  • změna tzv. energické denzity potravin
  • změna zastoupení hlavních živin v naší stravě
  • změna glykemického indexu potravin v naší dietě

Co to vlastně je energická denzita potravin? Jedná se o množství energie na jednotku hmotnosti nebo objemu. Nezdravé potraviny jsou většinou vysoce energeticky denzní (nabité kaloriemi), a proto se po nich lehce přibírá. Protože tuk obsahuje více než dvojnásobek energie na jednotku hmotnosti ve srovnání se sacharidy nebo bílkovinami, není divu, že většina energicky denzních potravin obsahuje velké množství tuků. Naopak potraviny s nízkou energickou denzitou obsahují většinou velký podíl vody nebo nevstřebatelné vlákniny a pro svůj relativně velký objem vedou k časnějšímu pocitu sytosti. Navíc se pomaleji vstřebávají ze zažívacího traktu a nevedou k velkým výkyvům v hladinách krevní glukózy a inzulínu (mají tedy nízký glykemický index, viz dále).

Co se týká zastoupení jednotlivých živin v naší stravě a jejího vlivu na příjem potravy, je třeba říci, že na tomto principu je založena velká část komerčních populárních diet. Některé tyto diety vycházejí z faktu, že příjem bílkovin vede k většímu pocitu sytosti než příjem například sacharidů (jedná se například o velmi dobře známou Atkinsovu dietu a některé další vysokotukové diety). Kromě tohoto faktu ovlivňuje sklon k tloustnutí i forma přijímané potravy. Je známo, že pokud přijímáme energii v tekuté podobě, má mnohem nižší schopnost vyvolat pocit nasycení, než energie přijímaná v tuhé podobě. Týká se to zejména slazených limonád a alkoholu, které u některých jedinců představují ohromnou kalorickou zátěž. Další potravinou prokazatelně ovlivňující pocit sytosti je vláknina, která účinkuje prostřednictvím mnoha faktorů, senzorickými vjemy z dutiny ústní počínaje a zpomaleným vyprazdňováním žaludku konče.

Také vztah mezi glykemickým indexem potravin a obezitou se má za celkem prokázaný a využívají ho některé komerční diety. Podobně existuje vztah mezi příjmem vápníku a obezitou a pitím zeleného čaje a obezitou, i když určení přesných mechanismů je trochu obtížnější. Nicméně vztah k příjmu vápníku odráží doporučení jíst alespoň dvakrát denně mléčné výrobky, pití zeleného čaje kromě nesporných ochranných účinků ovlivňuje vznik nadváhy i potlačením příjmu kalorických nápojů.

publikováno: 08.06.2010   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD