Pocit hladu a sytosti

Pokud chceme účinně bojovat s nadváhou, měli bychom vědět něco více o pocitu hladu.

Pocity hladu a sytosti jsou regulovány velmi komplikovaným způsobem, na kterém se podílí mnoho faktorů – například mechanických způsobených rozepětím žaludku, hormonálních (patří sem hormony zažívacího traktu, tukové tkáně, inzulín, abych jmenoval ty nejvýznamnější) a nervových reagujících citlivě na metabolické změny v organismu. Převedu-li to lidské řeči, nejí-li člověk během dne, jeho zažívací ústrojí je prázdné, hladina krevního cukru klesá se známými projevy slabosti, nevýkonnosti, nízké koncentrace, špatné nálady a někdy i pocitu nevolnosti.

Pokud v této chvíli sáhneme po čokoládové tyčince, určitě se nám udělá lépe, ovšem jen nakrátko, neboť hladina krevního cukru po chvíli opět poklesne a pocit hladu se opět dostaví. Důvodem je rychlé zvýšení hladin cukru v krvi po konzumaci jednoduchých cukrů (nebo také potravin s vysokým glykemickým indexem) následované rychlým vyplavením inzulínu, hormonu regulujícím hladiny cukru v krvi.

Pokud se pokusíme ve výše uvedené situaci (ke které by však při správném jídelníčku prakticky nemělo dojít) zahnat hlad jídlem s nízkým glykemickým indexem nejlépe komplexními sacharidy, které musí být před svým vstřebáním v zažívacím traktu neštěpeny, hladina krevního cukru se zvyšuje postupně a toto zvýšení přetrvává delší dobu, dosáhneme mnohem přirozenější situace a hlad by měl být skutečně zahnán. Mimochodem, prudké výkyvy v hladinách krevního cukru kompenzované zvýšenou produkcí inzulínu jsou rizikovými faktory pro rozvoj cukrovky, vysokého krevního tlaku, vysokých hladin krevních tuků a obecně kardiovaskulárních nemocí.

Pokud si však dáme čokoládovou tyčinku nebo tatranku s (dalším) šálkem kávy neuděláme dobře ještě z jiného důvodu. Kofein obsažený v kávě zvyšuje tvorbu hormonu známého jako adrenalin, který podporuje vyšší hladiny cukru (koneckonců je to stresový hormon a jeho povinností je udržet organismus ve střehu a dostatečně energeticky připravený). Tento nárůst produkce adrenalinu je ovšem jen krátkodobý následovaný jeho poklesem a podobně jako u výkyvů glykémie je toto prudké kolísání nežádoucí a v konečném důsledku vede k přetrvávajícímu pocitu hladu.

publikováno: 27.05.2010   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD