Mentální anorexie - příznaky, příčiny a léčba

Mentální anorexie (anorexia nervosa) je závažné psychiatrické onemocnění, které je charakterizované neschopností udržet normální tělesnou váhu, která je často méně než 15% ideální tělesné hmotnosti. Tito nemocní mají často i poruchu růstu a často i kostní nemoc vyplývající z poruchy příjmu potravy.

Mentální anorexie

V popředí příznaků této nemoci pak stojí nekritické vnímání své tělesné hmotnosti, nemocní se cítí být tlustí navzdory podprůměrným somatickým ukazatelům a neustále se snaží dále snižovat svoji tělesnou hmotnost. Mezi diagnostická kritéria patří i amenorea (chybění menstruace), diagnostická hodnota tohoto příznaku je však zpochybňována.

Nemocní s mentální anorexií mají často i další doprovodné psychiatrické nemoci, nejčastěji jsou to úzkostné stavy a deprese. Úzkostné stavy často předcházejí rozvoj mentální anorexie, deprese často přetrvávají i po vyléčení anorexie.

Diagnóza mentální anorexie se opírá o diagnostická kritéria. Nejčastěji se používají čtyři diagnostická schémata:

  1. Russellova kritéria;
  2. Feighnerova kritéria;
  3. kritéria DSM III, III-R a IV (Diagnostic and Statistical Manual for Mental Disorders III, IIIR a IV;
  4. ICD-9 a ICD-10 kritéria (International Classification of Diseases – Verze 9 a 10)

Tato kritéria zahrnují celou řadu příznaků, mezi která patří:

Russellova kritéria:

  • používání rozličných prostředků ke snížení váhy (hladovění, vyvolávání zvracení, používání laxativ (léků proti zácpě));
  • endokrinní porucha charakterizovaná amenoreou (chyběním menstruace), ztrátou sexuálního zájmu a výkonnosti;
  • patologické vnímání své postavy, chorobný strach z tloušťky.

Feighnerova kritéria:

  • začátek onemocnění před 25. rokem;
  • úbytek hmotnosti o alespoň 25% oproti stavu před začátkem onemocnění;
  • patologické vnímání své postavy, chorobný strach z tloušťky;
  • absence jiného onemocnění, které by mohlo vysvětlit příznaky anorexie a úbytek hmotnosti;
  • absence jiného psychiatrického onemocnění zahrnující schizofrenii, obsesivní, kompulzivní nebo fobické neurózy;
  • alespoň dva z následujících příznaků: amenorea, epizody bulimie, zvracení, vysoké aktivity, bradykardie (zpomalení srdečního rytmu) výskyt lanuga (chmýří) po těle.Ostatní kritéria obsahují víceméně totožné příznaky, podle DSM IV kritérií se ještě rozlišují

žravý typ anorexie charakterizovaný záchvaty žravosti s vyvoláváním zvracení, užíváním projímadel a diuretik; arestrikční typ anorexie, kde toto chování chybí.

Výskyt mentální anorexie

Již bylo uvedeno, že mentální anorexie se v Evropě a ve Spojených státech vyskytuje zhruba u 0,3% mladých žen a dívek. Výskyt latentní anorexie, která je definována chyběním jednoho z diagnostických kritérií pro mentální anorexii uvedených výše, se uvádí v rozmezí 0,4-1,3%.

Nejvyšší výskyt je u dívek ve věku 15 až 19 let, zdali se výskyt dlouhodobě zvyšuje, snižuje nebo je trvale stálý, data z lékařských pozorování jsou v tomto ohledu rozporuplná. Mentální anorexie se však může vyskytnout i u dětí prepubertálního věku a také ve věku pozdějším. Ženy převažují nad muži v poměru 9:1.


Příčina mentální anorexie

Příčina vzniku mentální anorexie není zcela jasná. Obviňují se četné psychosociální a biologické faktory. Jako zřejmé rizikové faktory pro rozvoj mentální anorexie byly identifikovány:

  • problémy s příjmem potravy v raném dětství;
  • zažívací problémy v dětství;
  • ženské pohlaví;
  • sexuální zneužívání dětí;
  • jiné psychiatrické onemocnění;
  • předčasný porod;
  • opožděný gestační vývoj;
  • přítomnost kefalohematomu po porodu;
  • přítomnost anorexie v rodině.

Je zjevné, že svoji roli hrají faktory genetické a opravdu již byly odhaleny některé geny (ovlivňující tzv. opioidní receptory v mozku, nebo hladiny neuropřenašeče serotoninu), které by mohly mít souvislost s rozvojem mentální anorexie. Také se intenzívně zkoumá vliv serotoninu a dopaminu, dvou neuropřenašečů (neurotransmitterů), které se uplatňují i při rozvoji jiných psychiatrických nemocí, zejména pak depresí.

Klinický průběh mentální anorexie je různý. Většina nemocných, i těch, kteří se vyléčí, má trvalé psychologické nebo psychiatrické problémy. Časté jsou nemoci kostní (osteoporóza, řídnutí kostní tkáně), poruchy reprodukce (nemožnost otěhotnět).

Ještě donedávna bylo pravdou, že pouze jedna třetina nemocných s mentální anorexií se vyléčí, také úmrtnost na následky komplikací provázejících mentální anorexii je poměrně vysoká a dosahuje až 10%.

Léčba mentální anorexie

Léčba mentální anorexie je velice komplikovaná a vyžaduje spolupráci psychiatra, psychologa, internisty, často i intezivisty (pacienti jsou často hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče a živeni nitrožilním způsobem, aby nabrali alespoň nějakou hmotnost).

Délka hospitalizace bývá velmi dlouhá a trvá často mnoho týdnů, ovšem i tak ne vždy s dlouhodobými uspokojivými výsledky.

 

publikováno: 24.04.2014   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD