Nemoci srdce a cév jsou hlavní příčinou úmrtí Evropanů

Kardiovaskulární nemoci, tedy nemoci srdce a cév (z nichž hlavní kardiovaskulární nemocí je ischemická choroba srdeční), jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě, kde jsou každým rokem zodpovědné za 4,2 miliónu úmrtí. V členských zemích EU zemře na nemoci srdce a cév každým rokem okolo 2 miliónů lidí, na celém světě pak přibližně 17,5 miliónů.

Ačkoli úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Evropě i Spojených státech za posledních 15 let postupně klesá, výskyt srdečních příhod naopak stoupá (zhruba o 5% za 10 let). Tento zdánlivý paradox má několik vysvětlení. Vzhledem ke stárnutí populace přibývá starších nemocných, kteří často trpí ještě dalšími doprovodnými nemocemi. Tito nemocní však na akutní srdeční příhody neumírají zdaleka tak často jako v minulosti, a to zejména díky moderním způsobům léčby. Dnes již dokážeme s podstatně vyšší účinností léčit nemocné s akutními infarkty myokardu pomocí invazivních léčebných postupů (angioplastiky, koronární stenty, by-passy…), které se staly součástí standardních léčebných protokolů.

Tento v zásadě příznivý trend však není zadarmo. Léčba nemocí srdce a cév stojí v současnosti země Evropské unie odhadem závratných 192 miliard Eur ročně. Sto deset miliard Eur spolknou přímé náklady na lékařskou péči o tyto nemocné, zbytek pak tvoří ztráty způsobené snížením produktivity práce.

Tyto náklady se neustále zvyšují – v roce 2003 činily 169 miliard, nyní 192 miliard a v roce 2020 je odhadováno, že dosáhnou 250 miliard Eur (a současně je odhadováno, že na kardiovaskulární nemoci zemře v tomto roce v Evropské Unii 20 miliónů lidí).

Je ovšem velmi dobře známo, že nemoci srdce a cév představují skupinu onemocnění s řadou rizikových faktorů. Některé jsou přirozeně neovlivnitelné, jako například věk, pohlaví nebo pozitivní rodinná anamnéza (genetické faktory), jiné však ovlivnitelné jsou – a tyto tvoří prakticky 95% všech rizikových faktorů a souvisí se zdravým životním stylem. Jedná se zejména o:

  • Kouření - existuje jednoznačný vztah mezi nemocemi srdce a cév a kouřením, výskyt kouření v české populaci je stále velmi vysoký, i díky nevůli společnosti k restriktivním opatřením vůči výrobcům cigaret a kuřákům.
  • Vysoký krevní tlak - za vysoký krevní tlak může do značné míry dietní příjem soli. Je odhadováno, že vysoký příjem soli je v České republice zodpovědný každým rokem za 4000 úmrtí.
  • Obezitu - existuje jednoznačný a přímý vztah mezi nadváhou a obezitou a nemocností a úmrtností na kardiovaskulární (ale i jiné) nemoci. Jako optimální se jeví v tomto ohledu tělesná konstituce odpovídající body mass indexu (BMI) 22,5-25 kg/m2.
  • Nedostatek pohybu - odhaduje se, že zhruba 60-70% světové populace trpí nedostatkem pohybu. Přitom je známo, již jen jedna hodina intenzivní fyzické aktivity týdně snižuje riziko nemocí srdce o 30%, bez ohledu na to, kolik člověk váží, a také bez ohledu na to, zdali se daří touto fyzickou aktivitou shodit přebytečná kila.
  • Nezdravou stravu - opět, není sporu o vlivu vysokého kalorického příjmu s vysokým podílem živočišných tuků a nízkým obsahem ovoce a zeleniny na nemoci srdce a cév.
  • Stres - stres ovlivňuje rozvoj kardiovaskulárních nemocí vícero způsobem. Aktivací nežádoucích hormonálních odpovědí vedoucích ke změnám cévního řečiště, ale také například ovlivňováním našich stravovacích návyků. I proto je zapotřebí mít všechny podněty vyvolávající stres co nejvíce pod kontrolou.

Z tohoto výčtu je patrné, že pro své zdraví můžeme udělat opravdu mnoho. Zaprvé sami, budeme-li důsledně dodržovat zásady zdravého životního stylu. V neposlední řadě pak v boji proti těmto rizikovým faktorům může významně pomoci i společnost. Ta má dokonce povinnost zasazovat se o osvětu v této oblasti a vytvářet takové podmínky, které by tomuto negativnímu trendu bránily.

publikováno: 14.02.2010   napsal/a: Prof. MUDr. Libor Vitek PhD